|
|
Inspirace v 15. století |
vydáno 28.1.2013, autor článku:
Radek Micopulos
|
|
Kde mohl
Jaroslav Foglar čerpat inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde
ještě mohla vzniknout podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy
Širokka? Na tuto otázku hledali JEŽCIVKLECI.cz odpověď. Nyní se s námi
můžete vydat na více než zajímavou cestu do daleké historie.
S létajícím
kolem, které důvěrně známe, přišel už v 15. století Leonardo da Vinci (1452
– 1519) významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník,
spisovatel a v neposlední řadě i vynálezce a konstruktér. |
|
|
|
|
daVinciho
létající stroje |
|
Leonardo
vytvořil plány na sestrojení několika létajících strojů - helikoptéry
poháněné čtyřmi lidmi, lehkého rogala a padáku. V jeho poznámkách nalezneme
také náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí velká podoba s nám
známým Létajícím strojem Jana Tleskače. Tento stroj má kromě dokonale
tvarovaných křídel i precizní propracování koncového kormidla. Leonardo 3.
ledna 1496 neúspěšně vyzkoušel létací stroj, který sám sestrojil, ale i
přesto pokračoval ve vývoji dále. Kromě konstrukcí napodobujících křídla
ptáků vytvořil i jednu podle netopýřích křídel. |
|
|
Jako pohon pro své létací stroje
častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole). Kolo - bicykl
patří k jedněm z nejfuturističtějších vynálezů jeho doby. Zatímco v roce
1817 se začíná konstruovat první jízdní kolo, proces výroby pomocí techniků,
továren a podnikatelů trvá přes 80 let až do roku 1900 kdy byly dodány
převody a řetězy. Leonardo tento vývoj předstihl o 400 let! U vynálezu
křídel s kormidlem ve spojení s kolem je patrná podobnost s vynálezem
Létajícího kola s vlastním pohonem, o kterém nám vyprávěl Jan Tleskač.
Podobný je však i příběh o neúspěšném letu tohoto vynálezu, který nám
vylíčil pan Jaroslav Foglar. |
|
|
|
daVinciho
kolo |
|
Leonardo měl
také správnou představu o pohybu planet, gravitaci, vlnění, hoření, koloběhu
krve atd. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl princip bagrů, odstředivky,
dmychadla, zemních vrtáků, kuličkového ložiska, kolesové lodi, tanku,
rýhované hlavně, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, závitníku a
závitnice, tkacího stroje a mnoha dalších strojů. Nakreslil spousty různých
skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. nebo 20. století. |
|
Mezi těmito vynálezy
nalezneme i předmět, který je velmi podobný našemu známému hlavolamu. Je jím převodový mechanismus, který byl
sice už celá staletí používán, ale Leonardo jej znovuobjevil a začal
používat na svých vynálezech. Do doby než vzniklo klasické ozubené kolo, byl
k převodu točivého pohybu používán trochu odlišný systém kolíků a západek.
Po obvodu jednoho z kol byly zasazeny kolíky a druhé převodové kolo tvořila
zpravidla dvě víčka propojená několika tyčkami. |
|
|
|
|
daVinciho
součástka |
|
Právě do této součásti, velmi
podobné známému Ježku v kleci (tyčkového typu) zapadaly jednotlivé kolíky z
prvního kola a umožňovaly tak přenos točivého pohybu z jiného směru. Nákres
tohoto dílu je na celé řadě Leonardových náčrtků, ale kromě toho byl k
vidění i v našich krajích - byl používán zejména v mlýnicích či v
hodinářských strojcích. Dnes byl tento převod zcela nahrazen klasickým
ozubeným kolem a převodovou součástí v podobě šroubovice, která byla dříve
nevyrobitelná. Mohl se někdo inspirovat právě touto součástí, která tak
silně připomíná Ježka v kleci? Do takové součásti mohl někdo snadno přidat
nějaký ostnatý předmět a ježek i s klecí byl téměř hotov. |
|
|
|
daVinciho
součástka a její použití |
|
daVinciho skafandr (maska
Širroka) |
Leonardo da Vinci byl úžasná
osobnost plná vizí a nápadů. Není tedy divu, že další vynálezy zahrnují
ponorku, zařízení s ozubenými kolečky, které může být považováno za první
mechanickou kalkulačku či auto poháněné pružinovým mechanizmem. V čase svého
pobytu ve Vatikánu naplánoval průmyslové využití sluneční energie pomocí
parabolických zrcadel na ohřívání vody. Mimo těchto vynálezů vynalezl
skafandr, ve svých studiích jej do detailů rozpracoval. Později domyslel
také kožený oděv s bílou maskou bez otvoru pro ústa a nos, pouze s okuláry
pro oči. Zde se setkáváme téměř s podobou Širokka, který nosil podobnou
bílou masku bez otvorů na ústa a nos, pouze s otvory pro oči. Mohl se zde
při prohlížení Leonardova létajícího kola inspirovat i pan Jaroslav Foglar? |
|
Když už
mluvíme o Leonardovi, tak nezapomeňme i na jeho hlavní dráhu, kterou bylo
bezpochyby malířství a skvosty jako Mona Lisa či Poslední večere. Leonardo
di ser Piero da Vinci (jak zní jeho celé jméno) byl všestranně nadaný člověk
a zanechal po sobě mnoho nedokončených maleb i vynálezů a něco se i za
staletí ztratilo. Výzkum Leonardových deníků není dodnes ukončen a nabízí
stále mnohá překvapení. Zachovalo se po něm 3500 svazků technických náčrtků,
rukopisů a poznámek, které jsou většinou šifrované. |
|
zdroj některých
informací: Wikipedia |
|
|